Cestou kolem potoka Blatnice, která lemuje dnešní Klampferskou louku, dříve zatopenou rybníkem, je možné dostat se k zámku a prohlédnout si jeho monumentálně působící severní fasádu, v níž se nachází zámecký sál. Vedle cesty, téměř v obci, vyvěrá pramen vody, nad nímž byla na začátku 20. století vystavěná jednoduchá, částečně zděná dřevěná stříška. Mnohem zajímavější je však vysoká renesanční ohradní zeď nad ní, lemující někdejší renesanční štěpnici. Zeď je v nárožích doplněna hranolovými a válcovými baštami, které připomínají způsob ohrazení císařského letohrádku Neugebäude, vystavěného na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 16. století nedaleko Vídně inženýrem Pietrem Ferraboscem a učeným umělcem Jacopem Stradou. Renesanční štěpnici se zahradou nechali zřídit pravděpodobně Streinové ze Schwarzenau, vlastnící Uherčice v období renesance. Vzhledem k tomu, že renesanční přestavbu zámku, která proběhla právě za působení tohoto rodu, ovlivnily traktáty italského architekta Sebastiana Serlia, lze předpokládat, že se zde mohla nacházet i stříhaná okrasná zahrada, která byla zřejmě vůbec prvním zahradním projektem v Uherčicích a zahájila tak tradici, na jejímž konci stojí současný anglický park.

Having followed the path along the Blatnice, skirting around the Klampfer meadow, once flooded by a pond, the visitor can approach the château and view the monumental façade of the northern wing, housing the château hall. Next to this path, at the very edge of the village, is a spring, sheltered by a simple, brick-and-wood structure. What is much more interesting, however, is the high wall behind the springhouse, enclosing what was once a Renaissance orchard. The corners of the surrounding wall are fitted with cylindrical and rectangular bastions reminiscent of the enclosure at Neugebäude, an imperial palace built at the turn of the 1560s near Vienna by the engineer Pietro Ferrabosco and the erudite artist Jacopo Strada. The orchard was probably established by the Streins of Schwarzenau, who owned Uherčice in the Renaissance period. Since the Renaissance reconstruction of the castle, which took place during the Streins’ tenure of the estate, was influenced by treatises of the Italian architect Sebastiano Serlio, it may be assumed that the premises also included an ornamentally trimmed garden – probably the very first gardening project at Uherčice, and one that started a tradition that resulted in the present-day English park.

Auf dem Weg um den Bach Blatnice, der die heutige Klamfer-Wiese säumt, die früher von einem Teich überflutet wurde, kann man zum Schloss gelangen und seine monumental wirkende Nordfassade sehen, in der sich der Schlosssaal befindet. Neben der Straße, fast im Dorf, quillt eine Wasserquelle, über die Anfang des 20. Jahrhunderts ein einfaches, teilweise gemauertes Holzdach errichtet wurde. Viel interessanter ist jedoch die darüber stehende hohe  Renaissance-Ringmauer, die den ehemaligen Renaissance-Obstgarten umgrenzt. Die Mauer wird in den Ecken durch prismatische und walzenförmige Bollwerke ergänzt, die der Ummauerung des kaiserlichen Lustschlosses Neugebäude ähneln, das der Ingenieur Pietro Ferrabosco und der gelehrte Künstler Jacopo Strada um die Wende der 60er und 70er Jahre des 16. Jahrhunderts in der Nähe von Wien erbaut hatten. Der Renaissance-Obstgarten mit dem Ziergarten wurden wahrscheinlich von dem Geschlecht Strein von Schwarzenau angelegt, das Uherčice in der Renaissancezeit besaß. Da der Renaissance-Umbau des Schlosses, der während der Herrschaft dieses Geschlechtes verlief, von den Abhandlungen des italienischen Architekten Sebastiano Serlio beeinflusst wurde, kann man annehmen, dass es sich um einen geschnittenen Ziergarten handelte, der wahrscheinlich das erste Gartenprojekt in Uherčice war, welches eine Tradition eröffnete, an deren Ende der heutige englische Park steht.