Zahrady byly nedílnou součástí barokních aristokratických sídel. Zásady jejich vzhledu a uspořádání byly vymyšleny ve Francii za vlády Ludvíka XIV. Po roce 1700 pronikla móda francouzských zahrad také do střední Evropy. Nově byly zahrady tvořeny přísně stříhanými boskety, tedy stěnami z keřů, broderiemi a květinovými partery, tedy ornamentální výsadbou nízkých keřů a květin v kombinaci s plochami barevných štěrků či písků. Přehlednou a racionální zahradní kompozici, doplněnou symetrickou sítí cest, sochami a vodními prvky, bylo možné najít od začátku 18. století také v Uherčicích. Zahrada, založená patrně v době hraběte Františka Josefa Heisslera z Heitersheimu jeho dvorním zahradníkem Janem Stränigerem, se rozkládala na jihovýchodním nároží zámeckého areálu. Měla obdélný půdorys, na východní straně zakončený oválem, kterým procházela hlavní osa, na konci parteru přecházející v cestu s alejí. Zahrada zůstala v Uherčicích v téměř nezměněné podobě až do začátku 19. století, kdy se stala součástí nově vybudovaného anglického parku. Podle plánu z dvacátých let členily zahradu šachovnicově vytyčené cestičky; v jejich středu se nacházel bazén. S francouzskou zahradou úzce souvisely doložený altán a barokní oranžerie, ve které se uchovávaly citrusy a jiné exotické rostliny, vynášené v letních měsících přímo do zahradního parteru a na zámecká nádvoří. Na sklonku dvacátých let 19. století francouzská zahrada zanikla.

Gardens were an integral part of Baroque aristocratic residences. The principles underlying their appearance and arrangement were developed in France during the reign of King Louis XIV, and after 1700 the vogue for French gardens also spread to Central Europe. The new approach to garden design involved meticulously trimmed hedges called bosquets, as well as broderies and flower parterres, that is low shrubs and flowers planted in ornamental patterns, in combination with stretches of variously coloured gravel and sand. From the early eighteenth century, Uherčice Château, too, could boast one of these clearly and rationally organized gardens, complemented with a symmetrical network of paths, statuary, and water features. It was laid out for Count Franz Josef Heissler of Heitersheim by his gardener Jan Sträniger and occupied the southeastern corner of the château grounds. The garden had a rectangular layout and its eastern side terminated in an oval bisected by the main axis that, at the end of the parterre, turned into a tree-lined driveway. This arrangement remained virtually intact until the beginning of the nineteenth century, when the garden became part of a newly established English park. A plan from the 1820s indicates that the garden was partitioned into a regular grid by a network of paths and had a pool in the centre. Among the structures whose purpose was closely linked to the formal garden were a gazebo and a Baroque orangery, the latter of which housed citrus shrubs and other exotic plants that used to be taken out to the parterre and courtyards in the warm months of summer. The formal French garden ceased to exist in the late 1820s.

Einen untrennbaren Bestandteil barocker Adelsresidenzen stellten die Gärten dar, deren Grundsätze in Frankreich während der Herrschaft von Ludwig XIV. festgestellt wurden. Nach dem Jahre 1700 setzte sich die Mode französischer Gärten auch in Mitteleuropa durch. Die Garten wurden neu aus streng geschnittenen Bosketten, also aus den Gebüsch-Wänden, Broderien und Blumenparterre gebildet, was eigentlich eine Kombination von niedrigen Sträuchern und Blumen mit den Flächen von farbigen Schottern und Sanden war. Eine übersichtliche und rationelle Gartenkomposition, ergänzt durch ein symmetrisches Netz von Wegen, Statuen und Wasserelementen, erschien seit Anfang des 18. Jahrhunderts auch in Uherčice. Der Garten, der wahrscheinlich während der Regierungszeit des Grafen Franz Josef Heissler von Heitersheim von seinem Hofgärtner Jan Sträniger gegründet wurde, befand sich an der südöstlichen Ecke des Schlossareals. Er hatte einen länglichen Grundriss, der an der Ostseite mit einem Oval endete, durch das die Hauptachse ging, welche am Ende des Parterres in einen Weg mit der Allee überging. In der fast unveränderten Form erhielt sich der Garten in Uherčice bis zum Anfang des 19. Jahrhunderts, als er zum Bestandteil des neu gegründeten englischen Parks wurde. Nach einem Plan aus den 20er Jahren wurde der Garten durch die Schachbrettwege gegliedert, in deren Mitte sich ein Schwimmbad befand. Mit dem französischen Garten hingen auch ein urkundlich belegter Pavillon und eine barocke Orangerie eng zusammen, in der Zitrus- und andere exotische Pflanzen platziert wurden, die in den Sommermonaten direkt ins Gartenparterre und auf den Schloss-Innenhof gebracht wurden. Der französische Garten verschwand Ende der 20er Jahre des 19. Jahrhunderts.